S radostí zveřejňujeme krátkou povídku pana Nikolase Ondrúše. Rádi byste v příběhu sami pokračovali? Nebo se s námi podělili o váš vlastní text? Napište nám!
Karavana putovala po poušti už několik dní, týdnů a možná i měsíců. Ano, měli s sebou zásoby, ale vždy čekali na vhodnou příležitost a hlavně na rozkaz Billa, vůdce celé karavany, který nebyl zrovna největší dobrák od kosti, ale měl smysl pro spravedlnost a karavana měla k němu respekt. Přesným opakem byla jeho žena Zambi, která byla ztělesněním dobra. Karavana putovala přes písečnou bouři a Bill věděl, že se bude muset rychle utábořit. Muži postavili provizorní tábor, který byl dělán pouze ze základního materiálu, a tak nebyl dostatečně chráněn
Dva týdny uběhly od postavení tábora a karavaně začaly scházet zásoby jídla a pití. V tu dobu ještě nikdo netušil, co provede BIllův syn Roodney. Roodney byl vždy tak trochu jiný, co se chování týče a byl problémový už od malička.
Když se po náročné noci Karavana vzbudila, tak všem se na obličeji objevil kamenný výraz, jelikož zjistili, že veškeré koně schází. Ano, byl to Roodney. Když to Bill zjistil, dal poslat všechny muže, aby je našli a přivedli zpět. V noci byl Roodney velmi tvrdě zbit svým otcem.
Aby toho nebylo málo, tak zvědové přinesli hlášení, že nedaleko je další velká a ještě k tomu obydlená osada. Bill neváhal a dal příkaz všem mužům k nachystání všech zbraní, které byly k dispozici. „V noci vyrážíme, připravte zbraně a nebojte se bojovat o vaši budoucnost“, zavelel Bill a šel nabít zbraně.
Muži se plížili a věděli, že to bude pro ně víceméně hračka, jelikož byli velmi zkušení válečníci. Někteří z nich byli dokonce i váleční veteráni.
O půlnoci se poprvé vystřelilo. Krev byla rázem všude, kam se člověk podíval. Zambi, Billova žena, která utíkala na pomoc Billovi a nesla pistoli, se z ničeho nic položila k zemi. Jediný muž, který to spatřil, byl Roodney, který ji na místě ošetřil a přesunul do bezpečí.
Boj utichl a karavana se radovala z výhry. Karavana měla opět všechno. Ano, i karavana ztratila své muže a bohužel i některé ženy, které podlehly na nedostatek jídla a pití. Ale karavana neztratila manželku vůdce karavany.
Zambi se z toho dostala a z Roodneyho, ačkoliv nikdy nic nerespektoval, se stal hrdina. Bill byl na svého syna pyšný a věnoval mu jeho pozlacenou dvouhlavňovou brokovnici.
Při té příležitosti, kdy měl Bill celou karavanu před sebou, si vylezl na velký kámen ve tvaru srdce a prohlásil:“Roodney je vůdcem karavany, mé dny vůdcovství jsou již u konce“.
Karavana vlastnila velké zásoby a v čele s Roodneym získala respekt po širokém okolí. Roodney, ačkoliv mu bylo teprve dvacet let, byl opravdu silný vůdce, kterého navždy změnila poušť.