Dědictví většinou jde ruku v ruce s úmrtím někoho blízkého. Zatímco někoho potěší, jiný je trochu v rozpacích a přemýšlí, jestli je skutečně nutné. Někdy se však (zejména kolem děděné nemovitosti) dědicové slétnou jako supi a může to dojít až do bodu, kdy se mohou rozvázat rodinné vazby. A tak se nabízí otázka, jestli existuje nějaké východisko pro situaci, kdyby dědiců bylo skutečně mnoho a nemovitost jenom jedna.
Když podílové spoluvlastnictví nepřichází v úvahu
Ze všeho nejdříve do hry vstupuje takzvané podílové spoluvlastnictví, které je jedním z logických vyústění v případě, že nemovitost může zdědit více než jeden dědic. Nemovitost se zkrátka rozebere na podíly a každý získá konkrétní část.
Je však nutné se těsně před tímto krokem dohodnout, což je ta nemilá část toho všeho. Právě ve schopnosti se dohodnout většina lidí skomírá. Zatímco někdy je problém kupříkladu v dohodě o podílech, jindy o tom, kdo bude na chatě nebo jiné nemovitosti trávit čas či hradit náklady, které jsou s provozem daného objektu nutné.
A tak do hry vstupuje výkup nemovitosti
Proto se, dříve, než se vztahy začnou hroutit jako domeček z karet, jde cestou výkupu nemovitosti. Při dohodách se velmi často přijde na několik neshod, začnou se velmi často bouřit původně klidné vody a začne se takzvaně prát špinavé prádlo. Výkup domu, bytu nebo chaty či chalupy je ideální řešení a zároveň možnost, jak těmto scénářům předcházet.
Výkup probíhá velmi rychle a vztahuje se také na nemovitosti či pozemky v exekucích nebo s věcným břemenem. I když se zpravidla nezískává plná částka, za kterou by se objekt původně prodal, ale získává se kolem 80 nebo 90 %, přesto se jedná o atraktivní cestu, jak udržet dědice pospolu, ale zároveň aby si každý přišel na to své.
Peníze se získávají do dvou dnů na ruku čili celý proces spojený s děděnou nemovitostí bude velice rychle také ukončen.