Milí čtenáři!
Číslo: 6 ročník II/2011
Po dušičkových už se blíží zapalování dalších svící, tentokrát na vánočních stromcích. Pro někoho svátky radosti, pro někoho osamělé vzpomínání na vzdálené milované. Někdy nás k osamělosti přivedly okolnosti života, někdy jsme si osamělost vybrali sami – nemáme sílu vydržet ten bláznivý mumraj, který zachvátí mladší generace až do okamžiku ztišení před zahájením štědrovečerní večeře.
Raději tiše sedíme sami. Naše večeře není tak dokonalá, jako bývala v mládí, místo stromečku nám postačí vánočně ozdobené větve ve váze a jedna svíce, symbolizující vánoční světlo, radost z narození Krista, ze svátku, určeného k lidské radosti a naději.
Zachovejme si radost a naději. Všichni mohou odejít, rozprchnout se do světa i na věčnost, ale vánoční radost si v srdci můžeme zachovat – bez ohledu na to, kde se zrovna nacházíme.
Zda doma, v nemocnici, nebo u svých dětí. Přidejme svůj díl radosti všem okolo nás.
To vám přeje
NA
